Protože ponožky jdou rychle od ruky, má už jich Adélka hodně. Růžovoučké ke svetru od babičk.
Další jsou poruhované, tyrkysovo modré
A ty první, co jsem pletla z merino vlny od Vlnapu jsou duhové modrorůžové. Tady u těch je pata ještě s dírkami. Akorát jsou poměrně úzké, Adélce se přes nárt špatně nandavají, nosí je jen do postele k pyžámku, když mám pocit, že je zima.
Loni na jaře jsem dostala takovou vojenskou zelenou vlnu, byla už stará,
ještě z předrevoluční, tak jsem Adélce upletla dvoje ponožky, rukavičky
a čepičku. Pro mě čepici a prsťáky, které jsem už ale stačila ztratit.
Žádné komentáře:
Okomentovat