Pletená čepice s copánky

Dopletla jsem čepici. Je to dárek na přání, je z čistého, ale docela příjemného akrylu z Vlnapu. Vybrala jsem si ho v podnikové prodejně, prodávali ho po půl kilech.

Byla pletená na sedmi jehlicích, ve velikost 3,5 mám dvě sady, nebyl problém jich pár přidat, jinak se mi pořád ztrácela oka. 

Dostala bambulku a je připravená na Vánoce.

Háčkovaný kocourek

První hračka, kterou jsem Adélce uháčkovala, byl kocourek. Návod lze zakoupit u Kamlin. Je docela dlouhý, barevně taky nic moc, prostě byl první.

 

Háčkovaný krokodýl

Háčkovaný krokodýl. Návod opět podle Kamlin. Takhle nevypadá, ale je dost veliký, vysoký 25 cm. Má pohyblivé ruce i nohy. Je hotový už déle než rok, už mu upadly i ruce. Obrázek po opravě.

Háčkovaný čertík

Čertík háčkovaný podle návodu Kamlin. Začala jsem loni na podzim, že bude do Mikuláše hotový. Chyběly ale vlasy. Ty jsem došívala v létě, je to asi nejpracnější věc z celého háčkovaní.

Asi bych ho měla ostříhat, vůbec mu nejsou vidět rohy a uši. Ale má je :)

 

A ještě jednou bez mikiny ...

(to bříško není zapatlané, ale vykukuje duté vlákno, kterým byl vycpaný).

Kostička na hraní

Kostička složená z osmi kostiček. Hračka, kterou lze přetáčet a přetáčet, pořád dokola. Původně to byla reklamní kostka polepená papírem. Celkem kvalitním, vydržela víc jak rok, ale pak se ze dne na den rozpadla. Bohužel úplně, tak jsem půl hodiny s lepenkou a nůžkama zkoušela, jak patří k sobě. Pak jsem ji pokreslila pastelkama a ušila jsem jednotlivé kostičky z plsti. Aby byla co nejpestřejší.

Musí se šít pevně, aby držela pěkně pohromadě, papír byl tedy lepší, ale tohle zase déle vydrží ....

Co dělám - nový pletený nákrčník

Zima se blíží a tak je třeba přidělat další nákrčník. Bude z tmavě červené Alpiny plus. Koupila jsem ji ve Vlnapu, ale na pásce je uvedena země původu Polsko. Tak nevím.
Nejdříve jsem chtěla uděla háčkovaný, ale prostě nebyl dost měkký. 

Tak jsem všechno vypárala a začínám plést kolem dokola. Tychle to přibývá. Nevím, jak se tento vzor jmenuje, ale vždy, když se plete oko hladce, tak se nabere i oko z předchozí řady, spletou se dvě dohromady. Obrace se plete normálně. 

Z loňské zimy už mám dva, jeden tmavě modrý z Lady a jeden tyrkysový z Alpiny. Musím příznat, že rozdíl v kvalitě je značný. Ale vyhazovat ten modrý nebudu. 

Jsou dlouhé asi dva metry, třikrát kolem krku. Ani to tak nevypadá.

Dodělané vyšívané chňapky

Podařilo se mi dovyšívat i třetí chňapku, jako vzor jsem vybrala Fundo. A všechny jsem sešila. Jen ta očka na zavěšení jsem tam našila úplně obráceně. Na všechny tři. Ale předělávat to nebudu, však moc dlouho našeho kuchyňského provozu nemůžou vydržet.

 Dvě chňapky s majákem, které jsu vyšívané křížkovým stehem, mám v podstatě na ozdobu, nerada je používam, aby se nezničily. Ale víc takovým si nějak nemohu dovolit.

Háčkované sněhové vločky

Příprava na zimu. 

Háčkované vločky podle návodu na MMB. Jsou háčkované ze Sněhurky, to se k vločkám sněhu hodí :) V zimě je chci nalepit na skleněnou výplň dveří. Uvidím, kolik ji bude. Musím je ještě naškrobit, začistit nitě, a vyřešit, jak je přilepím.

Další ponožky pro miminko

... tentokrát pro kluka.

Chňapky se Sashiko výšivkou

 

Všechny naše chňapky postupem času shořely. Zůstaly dvě vyšívané křížkovým stehem, které se samozřejmě nesmí používat, aby se nezničily. Tak vyšívám další. Zaujalo mě japonské Sashiko, půjčila jsem si v knihovně knížku, a vyšívám. Ještě to není hotové, ale jsem z těch výšivek nadšená - rychle přibývají a jsou fakt efektní. Nejdéle trvá nakreslit mřížku ...

První vzor se jmenuje Nanamehogan tsunagi (úhlopříčně spojené kříže)

Ten druhý se jmenuje Siegaiha (vlny)

Třetím bude buď Chidori tsunagi - spojení kulíci (v knize pravo dole) nebo Fundo (závaží). Uvidíme, co se mi bude chtít rýsovat. 

Až budou hotové, nezapomenu je vyfotit.

Modré růže

Z Adélky starých (a hlavně už malých) šatů jsem si ušila obal na knihu. Vejde se do něj jen poměrně úzká knížka, tak ho možná ještě trošku zkrátím a na větší knížky si ušiji nějaký jiný.

Moje oblíbené detektivky Vlastimila Vondrušky se do něj vejdou.

Zkusím někdy vyfotit nezmuchlaný ...

Pouzdro na háčky

Jsou prázdniny a tvorba stojí. Dnes jsem se ale dostala zase k šicímu stroji a udělala jsem konečně pouzdro na háčky. Je inspirované tímto pouzdrem. Když jsem ho uviděla, vzpoměla jsem si, že takto fialově pruhovaný popelín mám doma snad už od gymplu ... A háčky se také válely v polici bez ladu a skladu, tak jsem si podobné pouzdro na háčky ušila.

 

Myslela jsem si, že mám háčků víc.

 Krajku jsem už měla připravenou, píši o tom zde.

Doufám, že teď vždy najdu ten správný háček ihned :)

Na karneval tentokrát za berušku

V poslední době chodila Áďa na karneval za žirafku. Udělala jsem čepičku a tričko s ocáskem. Po roce je ale čas na změnu. Letos půjde za berušku. Školka v přírodě se blíží, tak jsem to dneska dodělala.

Čepička je háčkovaná z červené Lady, tykadélka a tečky jsou háčkované z černé. A krovky jsem ušila ze starých černých manžestráků, z kusu červeného plátna (z Ikea :), v krovkách je vrstva dutého vlákna a ronoplastu.

Krovky jsou našité na takový jakoby batůžek s popruhy přes rameno. Ale batůžek nemá kapsu, nedá se do něj nic dát.

Doufám, že vyhraje první cenu :)

 

Háčkování kytiček

Začala jsem podle tohoto návodu na stránkách .rooster hill. háčkovat obal na polštář. Bohužel, první volba příze (Tahity v barvě karamel, zbytek prvního svetříku, co jsem A. udělala) nebyla dobrá volba. Kromě toho, že z jednoho klubka se udělá jen 11 kytiček - a já mám už jen tři klubíčka, tak je jsou ty kytky na obal na polštář hrozně veliké a tlusté ...

 

 Tak jsem pořídila smetanovou Sněhurku a hurá do toho. 

Je fakt, že to přibývá hrozně pomalu. Myslím, že mám hotovou tak jednu dvacetinu ...

Klobouček

Uháčkovala jsem Adélce klobouček proti sluníčku. Je z Camilly, 100 % bavlna.

Hodně jsem zápasila s velikostí, několikrát jsem párala. A stejně je to jiné, když má Áďa zapletené copy, a jiné, když má culík na temeni hlavy.

Žluté šaty pro princeznu

Háčkování krajky mi bavilo, tak jsem si udělala asi metr dlouhou krajku Ádě na šaty. Je podle stejného návodu, akorát jsem tentokrát vynechala poslední řadu.
 

Koupila jsem si žlutý kostičkovaný popelín a za večer jsem Ádě ušila šaty, úplně jako pro princeznu.

 
Užívá si je. Jsou podle střihu z Burdy číslo 12 z roku 2004, zvětšované z velikosti 122. Nějak se mi nepodařilo najít podobný střih ve větší velikosti. A nabíranou sukni jsem si nemohla dovolit, i tak jsem ke krajce nakonec přiáčkovávala dva vzorky :)